Přestože v rámci legislativních prací byla podle § 13 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, v platném znění (viz důvodová zpráva), cenou sjednanou cena včetně DPH, Nejvyšší správní soud v rozhodnutí č. j. 4 Afs 88/2017-35 ze dne 28. 6. 2017 a v rozhodnutí č. j. 7 Afs 301/2016-70 ze dne 22. 8. 2017 dospěl při posuzování otázky, zda je součástí ceny sjednané DPH, k závěru, že do základu daně z nabytí nemovitých věcí DPH zahrnout nelze.

1. Vzhledem k výše uvedenému se bude pro účely stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí vycházet z ceny sjednané bez zákonné výše DPH, tj. v daném případě 100 000 Kč.

Cena sjednaná bez DPH se porovná se srovnávací daňovou hodnotou.

2. Poplatníkem je s účinností novely zákonného opatření od 1. 11. 2016 vždy nabyvatel.

3. V praxi mohou nastávat různé situace, podle postavení osoby nabyvatele ve vztahu k DPH, v této souvislosti mají pak pro účely prokázání výše DPH nabyvatelé, jako poplatníci daně z nabytí nemovitých věcí, k dispozici různé podklady:

a) Převodce, který je plátce DPH, převádí nemovité věci nabyvateli, tj. konečnému spotřebiteli (osobě nepovinné k dani - většinou nepodnikající fyzická osoba). Primárně je vhodné výši DPH jednoznačně uvést v kupní nebo jiné smlouvě, na základě které dochází k nabytí vlastnického práva k nemovité věci. Převodce, který je zároveň plátcem DPH, v tomto případě nemá sice povinnost vystavit daňový doklad (fakturu) a zpravidla se ani nevystavuje. Proto ji nelze po nabyvateli požadovat jako důkazní prostředek. Nicméně je vhodné takovou fakturu v zájmu zjednodušení prokazování výše DPH v daňovém řízení na straně nabyvatele vystavit. Důkazní břemeno vázne na poplatníkovi daně z nabytí nemovitých věcí (nabyvateli), který bude muset požádat o součinnost při prokazování výše ceny sjednané převodce. Nebude-li převodce součinný s nabyvatelem a neposkytne mu potřebné podklady, může správce daně převodce vyzvat k prokázání výše DPH, tj. k předložení výpisu z evidence pro daňové účely.

b) Převodce, který je plátcem DPH, převádí nemovité věci nabyvateli, tj. osobě povinné k dani nebo právnické osobě nepovinné k dani, s výjimkou plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet - plátce daně je povinen vystavit daňový doklad. Tímto dokladem nabyvatel prokazuje výši DPH.

S účinností zákona o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí č. 386/2020 Sb., došlo počínaje dnem 26. září 2020 ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětnou účinností. Daň z nabytí nemovitých věcí se nebude již vztahovat na ty případy, které budou předloženy s návrhem na vklad do katastru nemovitostí dne 26. září 2020 a později.

Podle přechodných ustanovení k zákonu byla daň z nabytí zrušena i pro případy, kdy byl vklad práva do katastru nemovitostí proveden v prosinci 2019 a později, tj. v případech, kdy lhůta pro podání daňového přiznání byla 31. března 2020 a později.

Dotčená ustanovení zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí: § 1, § 12, § 13