Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému DPH, ve znění pozdějších předpisů („Směrnice o DPH“) byla od roku 2019 novelizována unijní směrnicí Rady (EU) č. 2016/1065 upravující jednotný systém DPH v EU, pokud jde o zacházení s poukazy. Tato pravidla se liší dle typů (vlastností) poukazů, které se rozlišují na jednoúčelové a víceúčelové. V dotazovaném případě jde o jednoúčelový poukaz podle § 15 odst. 2 ZDPH, protože jsou u něj jednoznačná sazba DPH i místo plnění. Jak se u tohoto poukazu uplatňuje DPH, speciálně stanoví § 15a ZDPH.
Pro každý převod jednoúčelového poukazu - na předem dostatečně známé plnění - platí obdobná pravidla jako pro dodání zboží nebo poskytnutí služeb, na která se poukaz vztahuje. Příkladem může být právě dotazovaný poukaz na služby poskytované fitness-centrem v jedné provozovně v Česku, která jej vydala - u něhož je již při vydání jasné místo plnění (ČR) i sazba daně (15 %). Převod (prodej) takového jednoúčelového (jednoznačného) poukazu se považuje za poskytnutí dané služby uskutečněné plátcem, jehož jménem je převod proveden. Když pak obdarovaný zákazník tímto jednoúčelovým „dárkovým“ poukazem zaplatí čerpané služby v dané provozovně, tak nepůjde již o předmět DPH, leda ohledně navíc připlácené (doplácené) částky.
Věcným rozdílem „poukazu“ oproti záloze (úplatě) předem anebo také oproti zaplacení daného plnění platební kartou je, že „poukaz“ držiteli poskytuje právo obdržet předmětné zboží nebo služby. Nejde a priori o způsob zaplacení za plnění (na rozdíl od zálohy) ani o formu platebního prostředku (jako u platební karty). Poukaz je nástrojem poskytujícím - právo obdržet zboží/služby – a nejde u něj definičně o povinnost přijmout jej coby úplatu za tato plnění. Přičemž nejde o pouhé slovíčkaření, podrobnosti k této problematice zájemce najde v obsáhlých příspěvcích č. 541/20.03.19 a 542/20.03.19 projednaných na koordinačním výboru, což je uznávané odborné jednání problémů předestřených daňovými poradci se zástupci finanční správy. Příspěvky se speciálně věnovaly v Česku velmi populárním „stravenkám“ a příslušné dokumenty lze najít na webu Finanční správy ČR.
Dodejme, že pokud by jednoúčelový poukaz vydal jiný subjekt, než jeho konečný příjemce – např. když internetový portál vydá „pro-aktivní“ poukaz akceptovaný dotyčným českým fitness-centrem – představovalo by „zaplacení“ tímto poukazem dotyčnému provozovateli fitness poskytnutím dané služby poněkud nezvykle nikoli zákazníkovi (který pohybové aktivity osobně fyzicky vykonává), ale internetovému portálu, který poukaz vydal.
