Nejdříve je nutné rozhodnout, zda se jedná o dlouhodobý nehmotný majetek ve smyslu § 11 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, tedy zda se jedná o nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, databáze a ocenitelná práva s dobou použitelnosti delší než jeden rok, u kterých ocenění převyšuje částku 60 000 Kč. A na úvod je potřeba konstatovat, že názory na tento případ nejsou jednotné. Osobně se domnívám, že je možné tvorbu webových stránek považovat za běžnou nákladovou položku, nikoliv za majetek, a bude tedy celá částka zaúčtována na účet 518. Stejným způsobem budou zaúčtovány i příslušné aktualizace.
Nicméně nelze vyloučit závěr, že se může jednat v zásadě o určitý druh programového vybavení, v praxi se také hovoří o tom, že webové stránky se programují, v takovém případě by se jednalo o dlouhodobý nehmotný majetek, pokud by bylo ocenění vyšší než 60 000 Kč, nebo o drobný dlouhodobý nehmotný majetek, pokud by se jednalo o majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění je v částce 7 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60 000 Kč, což by byl případ uvedený v dotaze. Pro úplnost doplňme, že pokud by ocenění bylo nižší než 7 000 Kč, jedná se o Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek, který obsahuje majetek, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v položce Drobný dlouhodobý nehmotný majetek, ale splňuje podmínku doby použitelnosti delší než jeden rok.
I v případě, že by se jednalo o majetek, by ale náklady na pravidelnou aktualizaci, byly zaúčtovány do nákladů na účet 518.
Nicméně platí, jak jsem uvedl na začátku, podle mého názoru tvorba webových stránek neodpovídá obsahovému vymezení jednotlivých položek dlouhodobého nehmotného majetku, a tak by měla být zaúčtována jako služba na účet 518.
