Odpověď v účetních předpisech

Účetní závěrka je podle § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o účetnictví") definována jako celek, který při jejím sestavení musí být respektován a je zákonem o účetnictví definován.

Obsah účetní závěrky je vymezen taxativně v § 18 zákona o účetnictví. Účetní jednotky, obchodní společnosti, mají povinnost kromě rozvahy a výkazu zisku a ztráty sestavovat i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Z účetních jednotek, podnikatelů, tyto dvě jmenované části účetní závěrky nemusí sestavovat mikro a malé účetní jednotky a družstva.

Účetní závěrka obsahuje kromě dalších údajů následující informace podle § 18 odst. 3 zákona o účetnictví:

• u právnických osob obchodní firmu či název účetní jednotky a sídlo,
• u fyzických osob obchodní firmu nebo jméno, bydliště a sídlo, liší-li se od bydliště,
• identifikační číslo (pokud bylo účetní jednotce přiděleno),
• informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách,
• právní formu účetní jednotky, případně informaci, že účetní jednotka je v likvidaci,
• předmět podnikání nebo jiné činnosti,
• rozvahový den nebo jiný okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka,
• okamžik sestavení účetní závěrky (shodné datum na všech částech účetní závěrky),
• podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky právnické osoby nebo podpisový záznam účetní jednotky fyzické osoby nebo podpisový záznam osob stanovených v § 4a zákona o účetnictví u účetních jednotek bez právní osobnosti (záznam musí být na všech částech účetní závěrky).

Ustanovení § 3a vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška") stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek rozsah a způsob sestavení rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy v účetní závěrce v plném rozsahu a ve zkráceném rozsahu. Při sestavení účetní závěrky je nutno respektovat § 18 odst. 4 zákona o účetnictví, tzn. že účetní závěrku ve zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Bude-li některá z účetních jednotek, které mohou sestavovat účetní závěrku ve zkráceném rozsahu, toho názoru, že je pro ni přínosné sestavovat účetní závěrku v plném rozsahu, anebo provést i další podrobnější členění položek výkazů za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání, není jí v tom bráněno.

Při rozhodování, v jaké podobě účetní jednotka sestaví účetní výkazy, je nezbytné nejprve určit právní formu a kategorii účetní jednotky a poté i povinnost auditu. Z § 3a vyhlášky vyplývá, že zatímco neauditované obchodní společnosti mohou sestavovat rozvahu ve zkráceném rozsahu, výkaz zisku a ztráty musí sestavovat vždy v plném rozsahu všechny obchodní společnosti bez ohledu na to, zda mají povinnost auditu.

Účetní výkazy nemají danou podobu "formuláře". V příloze č. 1 vyhlášky je stanoveno uspořádání a označování položek rozvahy v plném rozsahu, v příloze č. 2 výkazu zisku a ztráty v plném rozsahu a v příloze č. 3 výkazu zisku a ztráty v účelovém členění.

Odpověď - shrnutí:

Účetní závěrka sestavená k 31. 12. 2018 a později pro jednotlivé kategorie účetních jednotek - pro obchodní společnosti (účtujících podle vyhlášky)

Kategorie účetních jednotek stanoví § 1b zákona o účetnictví. Ověřování účetní závěrky auditorem stanoví § 20 zákona o účetnictví.