Právní poradna logo

Rozdělení pořizovací ceny nemovité věci

Datum:30. 08. 2021 v 12:53
Poslední aktivita:30. 08. 2021 v 13:04
Zhlédnuto:9142x
0

Časté dotazy našich uživatelů:

Jak se v účetnictví zachytí § 506 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "OZ"), podle kterého jsou součástí pozemků i věci nacházející se na jeho povrchu i pod jeho povrchem, tedy nejen rostliny a stromy vyrůstající z pozemku, ale i stavby, které jsou fyzicky pevně spojené s pozemkem, a dále všechno, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech? Je v rozvahové položce "B.II.1.2 Pozemky" vykazován pozemek současně se stavbou, pokud se jedná o totožného vlastníka?

(Úprava v OZ: Stavba, která nebyla podle dřívějších právních předpisů platných do konce roku 2013 součástí pozemku, na němž byla zřízena, přestala být podle § 3054 OZ dnem 1. ledna 2014 samostatnou věcí a stala se součástí pozemku, měla-li v uvedený den vlastnické právo ke stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba. Za předpokladu, že se po 1. lednu 2014 stávají pozemek i stavba vlastnictvím téhož vlastníka, pak podle § 3058 OZ přestává být stavba samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, na němž je zřízena. To neplatí, jedná-li se o stavbu, která není součástí pozemku podle OZ).

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen
Předplacená odpověď
0

Odpověď v účetních předpisech

Podle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb. (dále jen "vyhláška) rozvahová položka "B.II.1.1. Pozemky" obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím ve smyslu § 9 odst. 5 vyhlášky. Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách "B.II.1.2. Stavby", "B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů" a "B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek" ve smyslu odstavce 6 písm. a) vyhlášky.

Podle § 47 odst. 2 písm. j) vyhlášky součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení nejsou v případě pozemku vykazovaného v položce "B.II.1.1. Pozemky" náklady spojené s pořízením dlouhodobého hmotného majetku vykazovaného v položkách "B.II.1.2. Stavby", "B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů" a "B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek" podle § 7 odst. 6 písm. a) vyhlášky.

Při účtování je nutné především vycházet ze zásady, že pozemky se jako dlouhodobý hmotný majetek (aktivum) účtují samostatně a neodpisují se [§ 56 odst. 11 písm. a) vyhlášky]. Nelze je účetně spojovat se stavbou, ať je vymezení pozemku jako věci nemovité podle jiných věcných právních předpisů jakékoliv. Tato zásada v účetnictví byla zachována i po rekodifikaci soukromého práva s účinností od 1. ledna 2014. Pro větší právní jistotu účetních jednotek v této věci byla vyhláška doplněna o jednoznačné "oddělení" těch částí nemovité věci (pozemku), které nejsou pozemkem, ale odpisovaným majetkem.

Vzhledem k úpravě v OZ nastává v případě nového nabytí pozemku společně se stavbou, případně se stavbami, problém s rozdělením jedné pořizovací ceny nabyté věci, tzn. pozemku na účetní kategorie pozemků a staveb.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen "zákon o účetnictví") tuto situaci řeší v § 24 odst. 3 písm. b) a vyhláška v ustanovení § 61a.

Při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem, pokud nelze jednotlivé složky majetku ocenit podle § 25 zákona o účetnictví, ocení účetní jednotka jednotlivé složky majetku podle citovaných ustanovení poměrným rozúčtováním celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny a to podle ocenění všech složek majetku znalcem nebo kvalifikovaným odhadem. Není-li zjištěný základ pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny nulový, tento se rozdělí a přičte v poměru k cenám jednotlivého nabytého dlouhodobého hmotného majetku, dlouhodobého nehmotného majetku, zásob a finančního majetku, s výjimkou finančního majetku oceňovaného jmenovitou hodnotou, popřípadě k dalším složkám majetku, u kterých nedojde jejich úpravou ke zkreslení věrného obrazu předmětu účetnictví.

Nejsou-li součástí nabytého majetku též dluhy a jsou-li zároveň náklady na ocenění nabytého majetku znalcem neúměrné významu tohoto ocenění, lze pro účely zjištění základu pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny použít ocenění kvalifikovaným odhadem, jenž zajistí přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě majetku.

Odpověď v zákoně o daních z příjmů

Pozemek není podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen "zákon o daních z příjmů") hmotným majetkem, tudíž není možné u tohoto majetku uplatnit daňové odpisy. Hmotným majetkem jsou podle § 26 zákona o daních z příjmů budovy, domy a jednotky a dále stavby kromě vyjmenovaných výjimek.

Odpověď - praktický příklad

Účetní jednotka koupila pozemek se dvěma stavbami za celkovou jednu kupní cenu 13 000 000 Kč; vedlejší náklady související s pořízením (právní služby, znalecký posudek) byly 50 000 Kč. Účetní jednotka si nechala zpracovat znalecký posudek na rozdělení kupní ceny - pozemek a stavby.

Znalecký posudek:

Poměrné rozúčtování pořizovací ceny:

Účtování:

Použité účty:

021 - Stavby, 031 - Pozemky, 042 - Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, 221 - Peněžní prostředky na účtech, 321 - Dluhy z obchodních vztahů, 325 - Ostatní dluhy, 345 - Ostatní daně a poplatky

Pro zobrazení odpovědi se přihlašte
Komentovat mohou pouze uživatelé s aktivním předplatným

Odpovědět na dotaz

Pro přidání odpovědi musíte být přihlášen/a.