V uvedeném případě se jedná o postoupení (přenechání) předmětu finančního leasingu. Jedná se pravděpodobně o finanční leasing, kdy po skončení splátek uhradí klient odkupní cenu předmětu leasingu a automobil se stane jeho vlastnictvím. Při finančním leasingu lze při vedení daňové evidence do daňových výdajů zahrnovat výdaje v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období (tj. poměrnou část celkové ceny leasingu – např. 12/36 za rok).
To vyplývá z § 24 odst. 2 písm. h) bod 2. ZDP, z tohoto bodu také plyne, že i nový uživatel (při postoupení) uplatní také jen poměrnou část připadající na období, kdy je uživatelem, zákon tedy zohledňuje i to, že úplata nemusí být poskytnuta pouze vlastníkovi předmětu leasingu, ale mohla být poskytnuta i jako odstupné původnímu uživateli.
Podle § 25 odst. 1 písm. ze) ZDP vyšší část odstupného poskytnutá novým uživatelem původnímu nebude moci být daňovým výdajem. Tento rozdíl se pak může stát součástí vstupní ceny majetku po jeho zařazení po skončení leasingu.
V této situaci může tedy nastat několik případů, odstupné přesně ve výši nerozpuštěného zbytku vyšší nulté splátky, ale i jiné "odstupné“ (nižší, vyšší). Pokud dojde k postoupení s odstupným ve výši nerozpuštěného zbytku vyšší nulté splátky zaplaceného původním nájemcem (např. přesně ve výši 2/3 nulté vyšší splátky po uplynutí 12/36 doby leasingu), bude nový nájemce pokračovat ve finančním leasingu a částku spojenou s přenecháním leasingu bude pravidelně rozpouštět do daňových výdajů po zbývající dobu finančního leasingu. Platbu odstupného zachytí v daňové evidenci do výdajů neovlivňujících základ daně. Poměrnou část odstupného bude zahrnovat v jednotlivých letech jako daňový výdaj (např. 6/24 za 6 měsíců). Daňovým výdajem jsou rovněž pravidelné měsíční leasingové splátky.