Dané vozidlo je možné od zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností (autovrakoviště) získat na základě výkladu ustanovení § 4 zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, které stanovuje následující: „Každý, kdo se zbavuje výrobku s ukončenou životností, je povinen jej předat pouze osobě oprávněné k jeho převzetí. Jiným osobám smí být výrobek s ukončenou životností předán, pouze jde-li o předání nezbytného množství kusů pro účely vědy a výzkumu, předání k muzejním účelům nebo pro účely umělecké, tvůrčí nebo sběratelské činnosti.“

Důvodová zpráva k zákonu č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností uvádí: „Pokud jde o předání výrobků s ukončenou životností, které již byly zpětně odebrány, předpokládá se, že možnost takovéhoto předání výrobku s ukončenou životností bude promítnuta do smluvního vztahu výrobce či kolektivního systému a konkrétní osoby (např. sběrný dvůr nebo zpracovatel), a předání by mělo být zaznamenáno v evidenci. Může jít např. o situace, kdy sběrný dvůr předá historicky či sběratelsky hodnotná elektrozařízení určité instituci nebo osobě. V každém případě se však musí jednat o přiměřené množství odpovídající povaze (důvodu) předání, a nemůže jít o soustavnou činnost.“

V tomto případě cílem zákonodárce bylo umožnit předat odpad (výrobek s ukončenou životností) osobě bez oprávnění k nakládání s odpady, přičemž nemusí předem dojít k přípravě k opětovnému použití či jinému nakládání s odpady, kterým by výrobek s ukončenou životností přestal být odpadem. Pokud by k němu došlo, daný výrobek již nebude odpadem a je možné ho odevzdat komukoliv. Předání je možné uskutečnit na základě vzájemné dohody.

Tento postup je možné aplikovat i na ostatní výrobky s ukončenou životností, nejenom na vozidla s ukončenou životností. Nedostatkem nicméně je, že evidence v rozsahu roční zprávy o výrobcích s ukončenou životností dle § 28 zákona (dle aktuální přílohy č. 2 vyhlášky č. 16/2022 Sb., o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností) nepředpokládá takové odevzdání. Z tabulek č. 4 a 5 roční zprávy je patrné, že zákon předpokládá, že s výrobky s ukončenou životností bude nakládáno v odpadovém režimu. Jediným možným řešením je dnes evidence takto odevzdaného odpadu pod kódem nakládání XN53 – Inventurní rozdíl - vyrovnání přebytku odpadu (vysychání odpadu apod.). Do doby, než bude případně upravena roční zpráva tak, aby umožnila evidovat odevzdání výrobků s ukončenou živností jiným osobám ve smyslu tohoto ustanovení, se jedná o jediné možné řešení, jak evidovat takto předané výrobky s ukončenou životností.