Právní poradna logo

Nabytí rozestavěného rodinného domu - právní účinky vkladu vznikly po 1. 11. 2016

Datum:03. 06. 2021 v 15:32
Poslední aktivita:03. 06. 2021 v 15:35
Zhlédnuto:1986x
0

Časté dotazy našich uživatelů:

Předmětem převodu vlastnického práva k nemovité věci je parcela č. 100, jejíž součástí je rozestavěná stavba rodinného domu v takové fázi rozestavěnosti, že je těsně před dokončením a vydáním kolaudačního souhlasu. Stavba není zapsaná v katastru nemovitostí a tudíž není ani vymezen stavební pozemek zastavěný uvedenou stavbou. Celková cena sjednaná činí 5 000 000 Kč. Cena zjištěná činí 4 000 000 Kč. Právní účinky vkladu do katastru nemovitostí vznikly dne 2. 1. 2019. Je možné na uvedený případ aplikovat osvobození podle § 7 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění zákona č. 254/2016 Sb. (dále jen "zákonné opatření")?

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen
Předplacená odpověď
0

Podle § 7 zákonného opatření ve znění od 1. 11. 2016 je kromě jiného osvobozeno nabytí vlastnického práva k nemovité věci, kterou je pozemek nebo právo stavby, jejichž součástí je dokončená nebo užívaná stavba rodinného domu nebo nabytí vlastnického práva k nemovité věci, kterou je dokončená nebo užívaná stavba rodinného domu. S účinností od 1. 1. 2014 se do katastru nemovitostí nezapisují rozestavěné stavby. V daném případě je nabýván pozemek, jehož součástí je stavba rodinného domu, protože se jedná o rozestavěnou stavbu, nebyla dosud zapsána do katastru nemovitostí a nedošlo k vymezení stavebního pozemku. Stavba je tedy součástí celého pozemku, tj. i pozemku, který bude následně vymezen jako zahrada. Protože po novele zákonného opatření pozemek, jehož součástí je rozestavěná stavba, požívá osvobození pouze v případě, že je stavba dokončená nebo užívána, je pro možnost uplatnění osvobození podle ustanovení § 7 zákonného opatření nezbytné doložit, že stavba byla dokončená, což v daném případě zjevně není, nebo alespoň byla užívána, a to buď v souladu se stavebními předpisy (povolení předčasného užívání) nebo alespoň fakticky užívaná, i když vlastně v rozporu se stavebními předpisy. Pokud se poplatníkovi, nabyvateli, nepodaří relevantně doložit, že stavba byla ke dni právních účinků vkladu do katastru nemovitostí v průběhu časového testu (5 let) stanoveného zákonem užívána, nelze osvobození podle § 7 zákonného opatření aplikovat. V takovém případě se nabývací hodnota určí porovnáním ceny sjednané (5 000 000 Kč) se srovnávací daňovou hodnotou, což je 75 % ceny zjištěné nebo 75 % směrné hodnoty, v daném případě 4 000 000 x 75 % = 3 000 000 Kč. Nabývací hodnotou bude to, co je vyšší, v daném případě cena sjednaná. Při vynásobení sazbou 4 %, je daň z nabytí nemovitých věcí ve výši 200 000 Kč.

S účinností zákona o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí č. 386/2020 Sb., došlo počínaje dnem 26. září 2020 ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětnou účinností. Daň z nabytí nemovitých věcí se nebude již vztahovat na ty případy, které budou předloženy s návrhem na vklad do katastru nemovitostí dne 26. září 2020 a později.

Podle přechodných ustanovení k zákonu byla daň z nabytí zrušena i pro případy, kdy byl vklad práva do katastru nemovitostí proveden v prosinci 2019 a později, tj. v případech, kdy lhůta pro podání daňového přiznání byla 31. března 2020 a později.

Dotčená ustanovení zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí: § 1, § 7, § 12, § 13, § 14, § 36

Pro zobrazení odpovědi se přihlašte
Komentovat mohou pouze uživatelé s aktivním předplatným

Odpovědět na dotaz

Pro přidání odpovědi musíte být přihlášen/a.