Meliorační příkop jako vodní tok
Časté dotazy našich uživatelů:
Lze meliorační příkop považovat za vodní tok?
Časté dotazy našich uživatelů:
Lze meliorační příkop považovat za vodní tok?
Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky (§ 43 odst. 1 vodního zákona). Podle ustanovení § 43 odst. 2 vodního zákona v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad [příslušný krajský úřad; srov. § 107 odst. 1 písm. o) vodního zákona]. Vodoprávní úřad může též rozhodnout, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než vody uvedené v odstavci 1 citovaného ustanovení.
Pro to, aby vody mohly být vodním tokem ve smyslu § 43 odst. 1 vodního zákona, musí být nejprve povrchovými vodami ve smyslu § 2 odst. 1 téhož zákona. Až jde-li o povrchové vody, lze zkoumat splnění dalších definičních podmínek vodního toku.
Ustanovení § 43 odst. 2 vodního zákona slouží k odstranění pochybností o tom, zda se jedná o vodní tok, nikoli k určení, zda jde o povrchové vody. K tomu slouží obdobné řízení v pochybnostech podle § 3 odst. 3 vodního zákona. Nicméně, jak plyne zvýše uvedeného, otázka existence povrchových vod je pro určení, zda se v konkrétním případě jedná o vodní tok, stěžejní.
Pokud se v konkrétním případě jedná o povrchové vody, nikoli však o vodní tok (tekoucí vody), jedná se o vody stojaté. Takovou skutečnost je třeba vzít v úvahu mj. při povolování vypouštění odpadních vod a musí se promítnout do odůvodnění tohoto rozhodnutí.
Při posuzování melioračního příkopu jakožto vodního toku nelze pominout ani otázku množství a povahy vod, které melioračním příkopem protékají, ani skutečnost, zda se v něm povrchové vody nachází „trvale nebo po převažující část roku“ (§ 43 odst. 1 vodního zákona).
Z výše uvedeného vyplývá, že meliorační příkop nelze bez dalšího považovat za vodní tok.