Jako první je třeba provést analýzu toho, zda byl Váš zaměstnanec, český občan, českým daňovým rezidentem po 3 měsíce roku 2023 a pak se stal US daňovým rezidentem, či zda byl daňovým rezidentem České republiky po celý rok 2023. Český zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), respektive pokyn GFŘ D-59 připouští dělenou daňovou rezidenci. Vzhledem k tomu, že z dotazu nemám dostatek informací o dané osobě, uvádím pouze obecně, že je třeba zkoumat, zda tento zaměstnanec splnil alespoň jednu z podmínek pro daňovou rezidenci podle § 2 odst. 2 ZDP (tedy zda měl po celý rok v České republice své bydliště nebo se zde obvykle zdržoval). Pokud tento zaměstnanec odjel na konci března 2023 do USA a zůstal tam až do konce roku 2023, pak je zřejmé, že se obvykle v České republice nezdržoval. Mohl ale mít v České republice po celý rok své bydliště (stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat, aniž by tento byt při svém odjezdu do USA pronajal způsobem, že by nemohl obnovit jeho užívání bez prodlevy).
Pokud byl byt po odjezdu do USA pronajat, byl jednoznačně podle ZDP daný zaměstnanec českým daňovým rezidentem jen první tři měsíce roku 2023 (pro zjednodušení vycházím z toho, že ke změně došlo 31. 3. 2023) a od 1. 4. 2023 se stal daňovým nerezidentem.
Pokud měl nadále bydliště ve smyslu ZDP v České republice, splnil sice podmínku daňové rezidence v ČR podle ZDP po celý rok, s ohledem na to, že odjel do státu, s nímž má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, tedy do USA (smlouva publikována pod č. 32/1994 Sb., dále jen „SZDZ“), je třeba zkoumat, zda splnil i podmínky v USA podle místního zákona. Pokud je nesplnil, pak by byl v případě existence stálého bytu v ČR po celý rok 2023 českým daňovým rezidentem. Pokud podmínky US daňové legislativy splnil, pak bude třeba aplikovat od dubna 2024 postupně aplikované podmínky článku 4 SZDZ, tedy stálý byt, centrum životních zájmů, obvyklé zdržování, státní příslušnost. Pokud by nebylo možné vyřešit daňovou rezidenci podle těchto postupně aplikovaných kritérií, pak by se musely dohodnout na tom, kde je tento zaměstnanec daňovým rezidentem, ministerstva financí obou smluvních států.
V zásadě tak mohou vzniknout dvě situace:
1. Zaměstnanec byl daňovým rezidentem v České republice v lednu až březnu 2023, od dubna 2023 byl daňovým nerezidentem, nebo
2. Zaměstnanec byl českým daňovým rezidentem po celý rok 2023.
Ad 1.
Příjmy za práci v České republice za měsíce leden až březen 2023 zdaní tento zaměstnanec v České republice. Uvádíte, že zaměstnanec měl příjem z akcií od mateřské společnosti, které byly benefitem, bez dalších informací, kdy je získal a za jaké období. Předpokládám tedy, že se jedná o účast v zaměstnaneckém akciovém programu, z něhož zaměstnanci plynou nepeněžní příjmy ve formě akcií zdarma či za zvýhodněnou cenu, jedná se tedy o příjem ze závislé činnosti. U těchto zaměstnaneckých akciových plánů je vždy třeba ověřit, jakého období se takový příjem týká. Obvykle jsou příjmy z účasti v zaměstnaneckých akciových plánech poskytovány za delší časové období (tzv. vesting period, obvykle 3 až 5 let). V případě, že se tento příjem týká období, kdy zaměstnanec pracoval v České republice, pak i když získá tyto akcie až v období, kdy je daňovým nerezidentem, jedná se o příjem, který podléhá zdanění v České republice. Způsob zdanění záleží na tom, zda byl tento nepeněžní příjem přeúčtován US společností českému zaměstnavateli či nikoliv. V prvním případě by měl povinnost zdanit tento příjem bývalý český zaměstnavatel (a záloha na daň z tohoto příjmu by byla pohledávkou za zaměstnancem), v druhém případě by zaměstnanec tento příjem zdanil ve svém daňovém přiznání podaném v České republice. Pokud by tento benefit byl poskytnut za období, kdy už tento zaměstnanec byl daňovým nerezidentem a ani nepracoval v České republice, pak by se u daňového nerezidenta nejednalo o příjem ze zdrojů na území České republiky (což je ale spíše méně pravděpodobná varianta). Dividendy ze zdrojů v USA nejsou považovány za příjem ze závislé činnosti, ale za kapitálový příjem podle § 8 ZDP. Pokud byly vyplaceny daňovému rezidentovi České republiky, musejí být rovněž uvedeny v přiznání k dani z příjmů v České republice. Pokud byly vyplaceny v období, kdy byl zaměstnanec daňovým nerezidentem, v České republice se v přiznání k dani z příjmů již neuvádějí.
Jestliže se jedná o dělenou daňovou rezidenci, za první tři měsíce roku 2023 může zaměstnanec v daňovém přiznání uplatnit při splnění obecných podmínek daňové zvýhodnění na vyživované děti, rovněž poměrnou část slevy na manželku za 3 měsíce (avšak za podmínky, že její celoroční příjmy nepřesáhly 68 000 Kč), poměrnou část příspěvků na životní pojištění a případně i dary poskytnuté v období, kdy byl zaměstnanec daňovým rezidentem České republiky.
Ad 2.
Pokud by zůstal zaměstnanec po celý rok českým daňovým rezidentem, tak by do daňového přiznání patřily příjmy celosvětové, tedy jak příjmy z akcií bez ohledu na to, zda byly vyplaceny za práci v České republice či nikoliv, tak i dividendy, ale i příjmy za práci v USA (byť by nejprve podléhaly zdanění v USA). Zaměstnanec by si v tomto případě mohl uplatnit daňové zvýhodnění a další slevy na dani, jakož i položky snižující základ daně za celý rok 2023, vyloučení dvojího zdanění by proběhlo v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění uzavřenou mezi ČR a USA.
