Časové rozlišení nákladů a výnosů
Časté dotazy našich uživatelů:
U kterých případů není nutné k rozvahovému dni časově rozlišovat? Je zapotřebí časově rozlišit i pojistné, které se pravidelně opakuje, ale není sjednáno od 1. 1. do 31. 12.?
Časté dotazy našich uživatelů:
U kterých případů není nutné k rozvahovému dni časově rozlišovat? Je zapotřebí časově rozlišit i pojistné, které se pravidelně opakuje, ale není sjednáno od 1. 1. do 31. 12.?
Odpověď v účetních předpisech
Podle § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o účetnictví") účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do účetního období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí. Není-li možné tuto zásadu dodržet, mohou účetní jednotky účtovat v účetním období, v němž uvedené skutečnosti zjistily. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 8 zákona o účetnictví), přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.
Účtování ve věcné a časové souvislosti, tzv. časové rozlišení, patří k základním pravidlům účetnictví, přičemž ověření správnosti patří k základním úkolům v rámci uzávěrkových operací. Nesprávné postupy totiž vedou nejen k nesprávnému účetnictví, ale mohou ovlivnit i chybné stanovení základu daně.
Zásady pro účtování nákladů a výnosů a pro jejich časové rozlišování jsou uvedeny v kapitole 6. ČÚS pro podnikatele č. 019 Náklady a výnosy:
6.1. Náklady a výnosy účetní jednotky zaúčtují podle těchto zásad
a) náklady a výnosy se účtují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisejí,
c) náhrady vynaložených nákladů minulých účetních období se účtují do výnosů běžného roku,
d) náklady a výdaje, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě nákladů příštích období nebo výdajů příštích období na příslušných účtech účtové skupiny 38 - Přechodné účty aktiv a pasiv,
e) výnosy a příjmy, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě výnosů příštích období nebo příjmů příštích období na příslušných účtech účtové skupiny 38 - Přechodné účty aktiv a pasiv.
6.3. Účty časového rozlišení podléhají inventuře a při inventarizaci se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.
6.4. Časové rozlišení není nutno používat v případech, jde-li o:
a) nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření,
b) pravidelně se opakující výdaje, popřípadě příjmy, za předpokladu, že se výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů.
6.5. Účetní jednotka stanoví postup při časovém rozlišení nákladů a výnosů a nesmí jej každoročně měnit. Ke změně může dojít jen zcela výjimečně, a je nutno přitom postupovat podle ustanovení § 7 odst. 4 zákona.
Odpověď v zákoně o daních z příjmů
Podle § 23 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o daních z příjmů") je základem daně rozdíl, o který příjmy (s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů od daně osvobozených) převyšuje výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období.
Podle Pokynu GFŘ D-22 (k § 23 zákona o daních z příjmů) k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů časové rozlišení nákladů a výnosů není nutné používat v případech, kdy:
Tento postup lze uplatnit u částek, které by se časově rozlišovaly jen mezi dvěma účetními obdobími s tím, že:
a) za nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování hospodářského výsledku, se považuje například předplatné novin a časopisů, nákup kalendářů a diářů na příští období;
b) za pravidelně se opakující daňové výdaje, popř. příjmy, se považují pravidelně se opakující částky, např. placené pojistné, které se nekryje s účetním (zdaňovacím) obdobím, úhrada za činnost auditorů a daňových poradců vztahující se k předcházejícímu účetnímu (zdaňovacímu) období.
Účetní jednotka, respektive poplatník, má dvě možnosti; buď časové rozlišení uplatní, případně neuplatní. Zvolený postup by měl být upraven ve vnitřní účetní směrnici a neměl by být bez důvodu měněn. Případná změna přístupu k časovému rozlišení musí být uvedena a zdůvodněna v příloze v účetní závěrce. V souladu se zásadami pro vedení účetnictví nelze výše uvedený postup uplatnit v případech, které se řeší pomocí dohadných položek nebo prostřednictvím účtů časového rozlišení.