Přesněji, jde o zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů.
Důvodová zpráva k této rozsáhlé novele o více než stovce změnových bodů vysvětluje, že jejím primárním cílem je zajistit implementaci relevantních části směrnice o restrukturalizaci a insolvenci do insolvenčního zákona, a to při minimalizaci zbytných zásahů a maximálním respektování dosud dosaženého stavu institutu oddlužení.
Deklarovanou motivací zákonodárce rovněž bylo jejím prostřednictvím zefektivnit a zjednodušit řízení o oddlužení tak, aby bylo insolvenční právo připraveno na vlnu osobních bankrotů, naplnit účel oddlužení v českém insolvenčním právu, tj. zajistit druhou šanci pro všechny poctivé dlužníky, nastavit rovné požadavky a podmínky oddlužení pro všechny fyzické osoby bez ohledu na to, zda jde o podnikatele či spotřebitele, zpřísnit požadavky na řádné plnění povinností dlužníka, resp. na efektivní výkon dohledu ze strany insolvenčního správce, a to tak, aby dlužník skutečně uspokojil své věřitele v nejvyšší reálně dosažitelné míře, či posílit opatření působící proti možnému zneužití institutu oddlužení ze strany nepoctivého dlužníka.
Diskuze k článku ()