Aktuální články zaměřené na obchodní právo, majetkoprávní postavení podnikatelů a související legislativu. Přinášejí přehled o otázkách obchodního práva od renomovaných odborníků.
Preventivní restrukturalizace jako nový právní institut vyvolává u věřitelů celou řadu otázek, z nichž některé rozebírá tento článek. Používám-li v tomto článku termín restrukturalizace, míním tím preventivní restrukturalizaci dle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále „ZPR“).
O svěřenských fondech bylo nejen na stránkách tohoto časopisu napsáno mnoho. Nabídnu tedy ryze praktický pohled na tento specifický právní institut, a to z pohledu „AML“ (anti-money laudering) povinné osoby – banky.
Pravidlo, dle něhož prodávající podnikatel prokazuje, že věc byla při převzetí spotřebitelem bez vad, patří v zahraničí k centrálním ustanovením spotřebitelské úpravy práv z vadného plnění.
Obecně je právní praxí i judikaturou zastáván názor, že jednou z nezbytných podmínek konání rozhodčího řízení je existence rozhodčí smlouvy, neboť ta je považována za základ pro konstituování pravomoci rozhodců projednat spor a rozhodnout o něm namísto jinak příslušných soudů. Část autorů se ovšem s tímto tradičním názorem neztotožňuje.
Preventivní restrukturalizace jako nový právní institut vyvolává u věřitelů celou řadu otázek, z nichž některé rozebírá tento článek. Používám-li v tomto článku termín restrukturalizace, míním tím preventivní restrukturalizaci dle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále „ZPR“).
Co je nutné splnit, aby mohl jednatel za společnost uzavírat smlouvy sám se sebou? Co všechno musí jednatel učinit, když se ocitne tzv. ve střetu zájmů, a co na to judikatura Nejvyššího soudu?
Vlastník se může u Úřadu svým prohlášením vzdát práv k ochranné známce v rozsahu všech výrobků či služeb, pro které byla zapsána, nebo některých z nich; účinky tohoto prohlášení nastávají dnem doručení prohlášení vlastníka ochranné známky Úřadu a nelze je vzít zpět.
V tomto článku bychom si osvěžili základní pravidla převodu podílu v akciové společnosti a ve společnosti s ručením omezeným.
Článek se věnuje otázce interpretace čl. 8 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, jenž ukládá státům povinnost chránit práva k obchodním jménům na svém území bez nutnosti přihlašování nebo zapisování těchto označení, a otázkami souvisejícími s touto problematikou.
Novelou zákona o ochranných známkách č. 286/2018 Sb. došlo mj. ke změně zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, v němž byla zavedena možnost domáhat se soudní cestou odpovídající náhrady škody, bezdůvodného obohacení a přiměřeného zadostiučinění v případě neoprávněného získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství, a to ve výši obvyklého licenčního poplatku po dobu trvání porušení tohoto práva.
S konkurenční doložkou se můžeme setkat jak v obchodněprávních, tak v pracovněprávních vztazích. Jaké jsou její zákonné mantinely?
Ochrana duševního vlastnictví má umožnit malým a středním podnikům (SME) získávat oprávněný zisk ze svých jedinečných nápadů a chránit je před konkurencí.
Influenceři čelí rostoucímu tlaku na to, aby působili „autentičtěji“.
Provozujete online tržiště? Od 17. února 2024 se na vás vztahuje nové nařízení o digitálních službách. Ve třetím díle našeho seriálu se zaměříme na ty z vás, kdo umožňujete uzavírat spotřebitelům s obchodníky smlouvy na dálku, máte alespoň padesát zaměstnanců a obrat či bilanční sumu roční rozvahy přesahující deset milionů eur.
Přinášíme rozhovor s dalším hostem letošního kongresu Právní prostor, Jindřichem Kalíškem.
