V tomto díle naší série článků o německém rodinném právu se zaměříme na výživné pro nezletilé dítě, a to zejména na způsob jeho vyčíslení a procesní specifika při jeho vymáhání před soudem.
Když v roce 2014 zavedl (tehdy) nový občanský zákoník institut náhrady za převzetí zákaznické základny bývalého nájemce, vzbudilo to zejména u pronajímatelů řadu otázek. Alespoň jednu z nich nedávno definitivně vyřešil Nejvyšší soud.
Setkala jsem se s dotazem, zda by nešlo v rámci rozvodu manželství požadovat po záletníkovi i odškodnění za jeho nevěru? To je otázka doslova do pranice! Zkoumala jsem a hledala a zjistila jsem, že se právní teorie (jak tomu tak už bývá) v názorech rozchází. Avšak odškodnění nevylučuje!
Koupě pozemků je častým způsobem, jak investovat své finance, zvlášť pokud se jedná o pozemky, které územní plán vymezuje jako zastavitelné. Jejich dlouholeté držení bez toho, aby jejich majitel přistoupil k realizaci výstavby, se ale může investorům vymstít.
V druhém díle naší série článků o německém rodinném právu se zaměříme na tzv. Versorgungsausgleich („VA“). Německé právo zná jistou míru solidarity v rámci zákonného důchodového pojištění, úrazového či životního pojištění či podnikového penzijního připojištění, která se naplno projevuje až po rozvodu manželství.
Nejvyšší soud[1] se zabýval případem rozdělení majetku bývalého profesionálního sportovce při rozvodovém řízení za situace, kdy on nadstandardně vydělával, zatímco žena mu poskytovala doma zázemí.
Současné české dědické právo je upraveno v občanském zákoníku, zákonu č. 89/2012 Sb. (dále jen „NOZ“), konkrétně v §§ 1475-1720, překvapivě jako součást práva věcného.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) se ve svém nedávném rozsudku ze dne 25.10.2023, sp. zn. 25 Cdo 154/2023, zabýval předpoklady objektivní odpovědnosti vlastníka a provozovatele dopravního prostředku v situaci, kdy došlo ke zranění cestující v tramvaji poté, co upadla v důsledku rozjetí tramvaje ze zastávky.
Náplní tohoto článku je zamyšlení nad problematikou pojetí věcí v právním smyslu. Za tímto účelem bude popsán historický vývoj chápání institutu věci a její definice ve snaze provést analýzu aktuální definice a pojetí pojmu věc v občanském zákoníku.
Uvedení věci do předešlého stavu neboli restituce naturální (restitutio in integrum), je zákonem preferovaný způsob náhrady materiální škody. Jak hledí soudy na tento způsob nápravy škody? Jaké povinnosti plynou z jejich soudní praxe? Tento článek se věnuje podmínkám naturální restituce obsaženým jak v nové judikatuře, tak i té starší.
