V roce 2014 získal VP, osoba íránské státní příslušnosti, v Maďarsku postavení uprchlíka, přičemž se dovolával své transsexuální identity a předložil lékařská potvrzení vystavená odborníky na psychiatrii a gynekologii. V těchto potvrzeních je uvedeno, že ač se tato osoba narodila jako žena, má mužskou genderovou identitu. Po přiznání postavení uprchlíka na tomto základě však byla uvedená osoba zaregistrována jako žena v azylovém rejstříku, který je veden maďarským azylovým orgánem a jsou v něm obsaženy identifikační údaje, včetně pohlaví, osob, kterým bylo toto postavení přiznáno.
V roce 2022 podala osoba VP na základě obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „GDPR“)[1] u uvedeného orgánu žádost o opravu údaje o svém pohlaví v azylovém rejstříku. Tato žádost však byla zamítnuta z důvodu, že osoba VP neprokázala, že podstoupila chirurgický zákrok spočívající ve změně pohlaví.
Osoba VP podala proti tomuto zamítavému rozhodnutí žalobu k soudu hlavního města Budapešti (Maďarsko). Uvedený soud, který upřesňuje, že maďarské právo nestanoví postup pro právní uznání transsexuální identity, se Soudního dvora táže, zda GDPR ukládá vnitrostátnímu orgánu pověřenému vedením veřejného rejstříku povinnost opravit osobní údaje týkající se genderové identity fyzické osoby, pokud tyto údaje nejsou přesné, a dále zda členský stát může správní praxí podmínit výkon práva na opravu takových údajů předložením důkazů zejména o chirurgickém zákroku spočívajícím ve změně pohlaví.
Soudní dvůr zaprvé uvádí, že podle GDPR a zejména podle zásady přesnosti, jež je v něm stanovena[2], má subjekt údajů právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu opravil nepřesné osobní údaje, které se týkají subjektu údajů. Uvedené nařízení je konkrétním vyjádřením základního práva, jež je zakotveno v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“)[3], podle kterého má každý právo na přístup k údajům, které o něm byly shromážděny, a má právo na jejich opravu. V tomto ohledu Soudní dvůr připomíná, že přesnost a úplnost těchto údajů musí být posuzována s ohledem na účel, pro který byly shromážděny.
V projednávané věci Soudní dvůr, který připomněl, že dotčené zpracování spadá do věcné působnosti GDPR, uvedl, že maďarskému soudu přísluší, aby ověřil správnost dotčených údajů s ohledem na účely, pro které byly shromážděny. Pokud by účelem jejich shromáždění byla identifikace subjektu údajů, uvedené údaje by se podle všeho týkaly hluboce prožívaného a niterného pocitu vlastního genderu této osoby, a nikoli pohlaví, k němuž byla přiřazena při narození. V tomto kontextu Soudní dvůr upřesňuje, že členský stát se každopádně nemůže dovolávat skutečnosti, že v jeho vnitrostátním právu neexistuje postup pro právní uznání transsexuální identity, aby bránil v uplatnění práva na opravu. Platí totiž, že ač unijní právo nezasahuje do pravomoci členských států v oblasti osobního stavu osob a právního uznávání jejich genderové identity, tyto státy musí při výkonu této pravomoci dodržovat unijní právo, včetně GDPR vykládaného ve spojení s Listinou.
Soudní dvůr konstatoval, že GDPR musí být vykládáno v tom smyslu, že vnitrostátnímu orgánu pověřenému vedením veřejného rejstříku ukládá povinnost opravit osobní údaje týkající se genderové identity fyzické osoby, pokud tyto údaje nejsou přesné ve smyslu uvedeného nařízení.
Soudní dvůr zadruhé konstatoval, že pro účely uplatnění práva na opravu může být tato osoba povinna poskytnout relevantní a dostatečné důkazy, které od ní lze rozumně požadovat k prokázání nesprávnosti uvedených údajů. Členský stát však nikdy nesmí výkon práva na opravu podmínit předložením důkazů o chirurgickém zákroku spočívajícím ve změně pohlaví.
Takový požadavek totiž zasahuje do podstaty práva na nedotknutelnost lidské osobnosti zakotveného v článku 3 Listiny a práva na respektování soukromého života uvedeného v článku 7 Listiny. Mimoto není takový požadavek každopádně nezbytný ani přiměřený k zajištění spolehlivosti a soudržnosti takového veřejného rejstříku, jako je azylový rejstřík, neboť lékařské potvrzení, včetně předchozího psychodiagnostického vyšetření, může v tomto ohledu představovat relevantní a dostatečný důkaz.
Převzato z tiskové zprávy Evropského soudního dvora
Celý rozsudek ve věci C-247/23
[1] Nařízení (EU) 2016/679 Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.
[2] Viz čl. 5 odst. 1 písm. d) a článek 16 GDPR.
[3] Viz čl. 8 odst. 2 druhá věta.
Diskuze k článku ()