Mohla byste představit mezinárodní trestní odbor a uvést, čím se zabývá?
Mezinárodní odbor trestní je součástí sekce mezinárodních vztahů Ministerstva spravedlnosti. Plní úlohu ústředního orgánu České republiky pro justiční spolupráci ve věcech trestních, jejíž podstatou je provedení procesního úkonu v trestním řízení na území jiného státu. Dále náš odbor zajišťuje přípravu a sjednávání mezinárodních smluv v oblasti mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních a sleduje a vyhodnocuje jejich plnění. Také sjednává evropské předpisy v rámci příslušných výborů a pracovních orgánů EU. Mezinárodní odbor trestní také poskytuje soudům metodickou pomoc při vyřizování trestních věcí s cizím prvkem.
Jaký je právní základ mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech?
Vnitrostátním právním základem mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech je zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (zákon č. 104/2013 Sb.), který od 1. ledna 2014 nahradil dosavadní hlavu XXV. trestního řádu. Tento zákon komplexně upravuje spolupráci justičních orgánů ČR s orgány cizích států, mezinárodními trestními soudy a tribunály a dalšími institucemi a implementuje předpisy EU upravující nástroje spolupráce v trestně právní oblasti založené na principu vzájemného uznávání. Mezinárodněprávním základem justiční spolupráce v trestních věcech jsou mezinárodní smlouvy dvoustranné a mnohostranné. Česká republika má uzavřeny dvoustranné smlouvy či je smluvní stranou mnohostranných smluv upravujících mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech s řádově desítkami zemí. Podrobnosti ke každé konkrétní zemi a smlouvě mohou zájemci najít na webu www.justice.cz, a to pod odkazy na Ministerstvo spravedlnosti – Mezinárodní agenda – Mezinárodní vztahy.
Můžete prosím přiblížit agendu mezinárodního odboru trestního?
Mezinárodní odbor trestní vyřizuje zejména agendu konkrétních případů mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních a při jejím vyřizování spolupracuje se zastupitelskými úřady ČR v zahraničí i se zastupitelskými úřady a jinými orgány cizích států v ČR. Jedná se o případy extradic, předávání odsouzených osob, předávání trestního řízení, právní pomoc v užším smyslu a podobně. O extradici (vydání) jde v případech, kdy pachatel spáchá na území jednoho státu trestný čin, a z území tohoto státu uprchne na území jiného státu, aby se tak vyhnul provedení trestního stíhání či výkonu uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody. Účelem je tedy pachatele dovést k trestní odpovědnosti, a to především ve státě, na jehož území trestný čin spáchal.
Tyto případy bývají někdy zaměňovány s předáváním odsouzených (transferem), tedy s případy, kdy pachatel-cizinec byl v jednom státě odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a má být předán do svého státu domovského, aby trest odnětí svobody vykonal tam, neboť výkon trestu v domovském státě vzhledem k existenci sociálních vazeb může zvýšit možnosti nápravy pachatele a jeho resocializace.
Cílem právní pomoci v užším smyslu je získání důkazu použitelného v trestním řízení – může jít například o výslech obviněného, svědka nebo poškozeného, doručení rozhodnutí, předvolání apod.
Podstatou předávání trestního řízení je převzetí práva pachatele potrestat a provedení celého trestního řízení ve státě dožádaném s tím, že některé či všechny z úkonů, které byly provedeny orgány dožadujícího státu v trestním řízení před jeho předáním, může stát dožádaný považovat za platné i pro trestní řízení po jeho předání.
Jaké má Váš odbor zkušenosti s mezinárodní justiční spoluprací v rámci Evropské unie, se Spojenými státy a s dalšími zeměmi?
Pokud jde o mezinárodní justiční spolupráci v rámci EU, je založena na principu vzájemné důvěry mezi členskými státy. V této oblasti byla přijata řada předpisů EU, které postupně nahradily či nahrazují dosavadní systém spolupráce založený zejména na mezinárodních smlouvách. Tyto evropské předpisy musely být nejdříve promítnuty (implementovány) do příslušných českých předpisů. Mezi nejvýznamnější nástroje patří bezpochyby tzv. evropský zatýkací rozkaz, který podstatnou mírou zrychlil a zefektivnil proces vydávání pachatelů trestné činnosti k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody v rámci EU. Spolupráci v rámci EU usnadňuje také Evropská justiční síť, což je síť kontaktních bodů na ministerstvech spravedlnosti a justičních orgánech členských států EU, které spolu přímo neformálně komunikují a napomáhají rychlému řešení případů mezinárodní právní pomoci.
Pokud jde o mezinárodní justiční spolupráci se státy mimo EU, spolupráce probíhá v rámci mnohostranných úmluv zejména Rady Evropy, dále OSN, a i některých dalších mezinárodních organizací, na základě dvoustranných smluv. V případě, že Česká republika nemá s daným státem sjednanou žádnou smlouvu, je možné postupovat i na bezesmluvním základě při zaručení vzájemnosti.
Jaké předpisy EU v oblasti mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech v současnosti projednáváte?
Evropská komise předložila v srpnu 2013 návrh nařízení o zřízení Úřadu Evropského veřejného žalobce za účelem efektivnějšího boje s trestnou činností proti finančním zájmům Evropské unie. Česká republika má k návrhu rezervovaný postoj, nicméně se aktivně účastní jeho projednávání v pracovních orgánech Rady EU, aby z pohledu ČR představoval nový úřad skutečně přidanou hodnotu. Současně s tímto návrhem Komise předložila také návrh nařízení o Eurojustu (orgánu Evropské unie pro justiční spolupráci) za účelem zefektivnění jeho činnosti. Česká republika, ačkoli od počátku nepociťovala reálnou potřebu přijetí tohoto předpisu, se aktivně účastní na projednávání návrhu v Radě EU. Dále je aktuálně projednáván návrh směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie, který se má stát hmotněprávním základem pro kompetenci evropského prokurátora.
Z oblasti procesních práv stojí za zmínku návrh směrnice, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a práva být přítomen při trestním řízení před soudem, jakož i návrh směrnice o procesních zárukách pro děti podezřelé nebo obviněné v trestním řízení, který již byl Radou EU schválen.
Můžete uvést, kolik případů extradic Váš odbor momentálně vyřizuje?
Mezinárodní odbor trestní aktuálně vyřizuje 30 případů extradic z České republiky do ciziny a 42 případů extradic z ciziny do České republiky.
Jaké úkoly Váš odbor čekají v nejbližší době?
Naší ambicí je dokončit sjednávání smlouvy o vydávání s Kanadou a Austrálií, smlouvu o předávání odsouzených osob s Vietnamem, dokončit ratifikační proces tří dohod v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech s Hongkongem, Protokolu o změně a doplnění Smlouvy o právní pomoci poskytované justičními orgány se Slovenskem a dále rozšiřovat smluvní základnu pro oblast mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech. Také se chceme aktivně účastnit projednávání všech výše uvedených předpisů EU v trestněprávní oblasti.
Můžete uvést, v jaké fázi se nachází sjednávání smluv s Kanadou a Austrálií?
Pokud se jedná o smlouvu o vydávání s Kanadou, tak v současné době je problematika vydávání osob ve vztazích České republiky a Kanady upravena Smlouvou mezi republikou Československou a Spojeným královstvím Velké Británie a Irska o vzájemném vydávání zločinců, podepsanou dne 11. listopadu 1924. Nová smlouva o vydávání nahradí tuto, dá se již říci, zastaralou smlouvu. V současné době jsou dokončovány všechny jazykové verze smlouvy, tj. česká, anglická a francouzská verze, aby mohla být smlouva předložena vládě. Po souhlasu vlády dojde k podpisu smlouvy oběma smluvními stranami. Následně bude smlouva předložena Parlamentu k vyslovení souhlasu s její ratifikací.
Co se týče smlouvy o vydávání s Austrálií, i když se již v roce 2008 podařilo dokončit jednání o textu smlouvy, k podpisu smlouvy dosud nedošlo, jelikož v mezidobí australská strana přijala legislativní změny týkající se vydávání osob a v této souvislosti navrhla úpravu již dohodnutého textu smlouvy. Jednání o úpravě textu nebyla dosud ukončena.
Diskuze k článku ()