Okruh trestných činů bude širší
Novelou TOPO dojde především k rozšíření okruhu trestných činů, kterých se právnické osoby budou moci dopustit. Mění se totiž základní princip, na jehož základě se bude katalog trestných činů u právnických osob formovat, a to z pozitivního výčtu trestných činů na výčet negativní. Nyní mohou právnické osoby spáchat jen trestné činy taxativně (pozitivně) vyjmenované v ustanovení § 7 TOPO. Novelou se zavádí zcela opačný princip, podle kterého budou právnické osoby trestně odpovědné za všechny trestné činy obsažené v trestním zákoníku, nebudou-li (ve vztahu k právnickým osobám) v TOPO přímo vyloučeny.
Právnické osoby budou nově moci být trestně stíhány například za trestný čin pomluvy, zpronevěry, krádeže či porušování povinnosti při správě cizího majetku. Dojde tak k výraznému zvýšení počtu trestných činů, které se od 1. prosince 2016 začnou vztahovat i na právnické osoby, a to z původních 84 trestných činů na přibližně 200 trestných činů, což představuje téměř dvojnásobné navýšení. Trestné činy, jež budou v novelizovaném znění zákona u právnických osob vyloučeny, jsou především takové trestné činy, které jsou úzce spjaté s jednáním fyzických osob a jejichž spáchání právnickou osobou by bylo prakticky nereálné. Jde např. o trestný čin vraždy, rvačky, opilství či vlastizrady.
Zproštění se trestní odpovědnosti
Možnost obecného zproštění se trestní odpovědnosti právnickou osobou představuje další významnou novinku novely zákona. Dle aktuální právní úpravy může právnická osoba zamezit či předejít přičitatelnosti jen u trestných činů spáchaných jejími zaměstnanci za předpokladu, že přijala taková opatření, která byla pro zamezení či odvrácení následků spáchaného trestného činu nezbytná. Mezi taková opatření bychom mohli zařadit např. interní systémy kontroly činnosti zaměstnanců.
Po novele TOPO nebude právnická osoba za spáchání trestného činu osobou specifikovanou v ustanovení § 8 odst. 1 TOPO (jejíž jednání ji lze přičítat) odpovědná, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby spáchání takového činu předmětnou osobou zabránila. Novela tím značně rozšiřuje schopnost právnické osoby se z trestní odpovědnosti vyvinit bez ohledu na to, kterou osobou uvedenou v § 8 TOPO byl trestný čin spáchán. Možnost vyvinění se tak bude nově vztahovat nejen na jednání zaměstnanců právnické osoby, ale i na jednání statutárních orgánů (např. jednatelů či členů představenstva), jakož i dalších osob působících ve vedoucích funkcích právnické osoby. Bude však nutné vždy řádně prokázat vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné pro zabránění trestnému činu po právnické osobě spravedlivě požadovat.
Zmiňované kritérium „veškerého úsilí, které lze spravedlivě požadovat“, na němž bude záviset případné zproštění se odpovědnosti za spáchání trestného činu, by mělo být splněno zejména při existenci kvalitních a funkčních compliance programů v rámci právnické osoby. Již teď však lze s jistou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že takovéto compliance programy bude nezbytné fakticky dodržovat, aby mohly být právnickou osobou efektivně uplatňovány za účelem případného vyvinění se z trestní odpovědnosti. Jejich pouhé formální nastavení tak pravděpodobně nebude dostačující.
Novela tímto způsobem dává právnickým osobám šanci velmi efektivně předcházet vzniku trestní odpovědnosti, přičemž nastavení, zavedení a faktické dodržování příslušných compliance programů se zdá být velmi nízkou cenou za tuto možnost. Podobné systémy a programy mohou být představovány například zavedením vnitřních systémů oznamování protiprávního či neetického jednání, relevantním proškolováním zaměstnanců či přijetím etického kodexu právnickou osobou. Právnické osoby by se tak měly začít orientovat na přípravu podobných kontrolních mechanismů a zvažovat jejich brzké zavedení, jelikož především tyto mohou být pro ně v budoucnu rozhodující.
Zúžení a zánik trestní odpovědnosti
Trestným činem spáchaným právnickou osobou se dle stávající úpravy rozumí takový protiprávní čin, který je spáchán buď v rámci její činnosti, v jejím zájmu nebo jejím jménem. Novela TOPO výše uvedený rozsah zužuje, a to pouze na protiprávní činy spáchané právnickou osobou v rámci její činnosti nebo v jejím zájmu – jejím jménem tedy zcela vynechává. Kromě toho se zužuje i okruh osob, jejichž jednání bude právnické osobě přičitatelné. Nově se to bude vztahovat jen na členy statutárních orgánů (či jiné vedoucí pracovníky oprávněné za právnickou osobu jednat) a na osoby ve vedoucím postavení vykonávající v rámci právnické osoby řídící nebo kontrolní činnost.
Zároveň novelou zákona dojde i k rozšíření katalogu trestných činů, na které se neuplatní zánik trestní odpovědnosti účinnou lítostí. Bude se jednat např. o trestný čin pletich v insolvenčním řízení, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě apod. Z uvedeného můžeme vypozorovat, že tento okruh se rozšíří především o trestné činy související s korupcí, u nichž účinná lítost již nebude mít vliv na posuzování trestní odpovědnosti.
Závěr
Novelou TOPO dojde ke změnám, které budou mít na posuzování trestní odpovědnosti a trestání právnických osob v budoucnu značné dopady, přičemž některé z nich by měly být pro právnické osoby vskutku příznivé, jiné naopak o něco méně. Jednoznačně se však jedná o nejzásadnější novelu tohoto zákona od doby jeho přijetí a můžeme prozatím jen s napětím očekávat, jak se tyto změny reálně odrazí na fungování a potažmo na samotném trestání právnických osob.
Diskuze k článku ()