Zkusme se nyní zorientovat v jednotlivých ustanoveních zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) a občanského zákoníku (dále jen „OZ“) a zaměřit se na jednotlivé níže uvedené pozice.
A) Člen statutárního (nikoliv kontrolního) orgánu
Člen SO je povinen jednat s péčí řádného hospodáře, jinak řečeno rozhodovat v zájmu obchodní korporace, na základě relevantních informací, a to vše činit s dostatečnou loajalitou. Současně musí být přesvědčen, že vše činí na základě pravdivých informací (je v dobré víře). Povinnost péče řádného hospodáře dopadá také na prokuristy, neboť se jedná o osoby jmenované do funkce převážně statutárním orgánem, na osoby v obdobném postavení člena statutárního orgánu (kdy se bude jednat o „obdobné postavení“ je v rukou rozhodovací praxe) a také na osoby zastupující právnickou osobu, která je členem statutárního orgánu.
K tomu, aby člen statutárního orgánu založil svou odpovědnost pro porušení povinnosti péče řádného hospodáře, zákon nevyžaduje úmysl člena si počínat protiprávně (např. úmyslně podvádět), k jeho odpovědnosti postačí i pouhá nedbalost.
Člen SO tak může odpovídat za zbytečné vymáhání již promlčené pohledávky (tj. za následnou povinnost hradit soudní náklady), či naopak za nevymáhání vymahatelné pohledávky, za přijetí úvěru, který nebude korporace schopna splatit, za využití rady neodborníka, za nezajištění znaleckého posudku, nepojištění vozového parku apod. Je nepodstatné, zda SO potrestá odpovědného zaměstnance, navenek je to totiž člen SO, kdo by eventuálně měl hradit škodu buď poškozené obchodní korporaci, kterou jako člen SO zastupuje, nebo třetí osobě. Doplňme, že už samotné přijetí funkce, k jejímuž výkonu SO nesplňuje zákonné předpoklady, je porušením péče řádného hospodáře.
Co se zákonných sankcí týká, ZOK bohužel členům statutárních orgánů oproti staré úpravě nijak neulevil, naopak seznam hrozících sankcí rozšířil o další závažné sankce (v rámci soukromého práva). Nově může soud rozhodnout o vyloučení člena SO ze všech funkcí až na dobu 10 let. V případě úpadku zastupované obchodní korporace nebo opakovaného porušování povinnosti péče řádného hospodáře se člen SO může stát ručitelem za závazky obchodní korporace. Soud může také členovi SO uložit povinnost vrátit přijaté odměny a výhody za dobu dvou let před rozhodnutím soudu o úpadku tímto členem SO zastupované obchodní korporace.
Jakékoliv omezení rozsahu odpovědnosti ve smlouvě o výkonu funkce (či v jiném dokumentu), ať již co do rozsahu podmínek vzniku odpovědnosti, či do výše škody, je neplatné a omezení odpovědnosti nepomůže ani odkaz na jiný právní řád či vyloučení pravomoci českých soudů odkazem na rozhodčí soud. Nárok korporace na náhradu škody nevznikne, prokáže-li dotčený člen SO, že mu ve splnění povinnosti bránily mimořádné, nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky vzniklé nezávisle na jeho vůli (např. bankrot podniku v důsledku krize na trhu), a nebo, že jednal s péčí řádného hospodáře.
V případě vzniklé škody ZOK umožňuje dotčeným subjektům uzavřít dohodu o snížení rozsahu náhrady škody; podmínkou její platnosti je ale souhlas valné hromady (resp. 2/3 hlasů všech společníků/akcionářů). Pozor na případ, kdy bude člen SO současně majoritním (ovládajícím) společníkem/akcionářem. V takové situaci ZOK umožňuje méně vlivnému majiteli takovou dohodu rozporovat u soudu, a takto sníženou škodu následně vůči členu SO vymáhat soudně.
Shodné sankce dopadají i na osoby, které se snaží obejít zákon tím, že nejsou jako členové SO uvedeni ve výpisu z obchodního rejstříku (nebo by vykonávali funkci na základě plné moci, pověření nebo prostřednictvím členství v korporaci zapsané jako člen statutárního orgánu).
Podat žalobu na člena SO může obchodní korporace, akcionář/společník nebo věřitel, který se nedomohl plnění po obchodní korporaci v důsledku poškozujícího jednání člena SO (např. na základě smlouvy o zápůjčce, kdy člen SO „vyvede“ většinu finančních prostředků z účtu korporace, nesplatí ji a věřitel se následně nedomůže uspokojení své pohledávky za korporací). Bude-li u soudu posuzováno, zda člen SO jednal s péčí řádného hospodáře, bude tento muset prokázat (v tomto případě má břemeno důkazní člen SO), že tomu tak bylo, což po několika letech po odchodu z obchodní korporace může být téměř nemožné.
K tomu ještě doplňme, že právo na náhradu škody či jiné újmy se promlčuje ve lhůtě 10 let ode dne, kdy škoda vznikla (u škody způsobené úmyslně platí dokonce lhůta 15 let) a za vzniklou škodu odpovídá člen SO celým svým majetkem (a to včetně majetku ve společném jmění manželů, není-li dohodou manželů majetek rozdělen a dohoda uložena u notáře). Bude-li obchodní korporace v úpadku a nebude-li mít žádný majetek, insolvenční správce pravděpodobně využije všech legálních prostředků k naplnění majetkové podstaty majetkem člena SO. V případě úmrtí člena SO se škoda stává předmětem dědického řízení a povinnost k její úhradě dopadá na všechny dědice, kteří dědictví neodmítli.
B) Generální ředitel a zaměstnanec
Funkci generálního ředitele může vykonávat člen SO nebo také osoba v zaměstnaneckém poměru vůči korporaci. Pro správné zařazení osoby ve struktuře korporace a určení, zda se jedná o pozici zaměstnaneckou, je nejdůležitější definovat obsah činnosti příslušné osoby. Výjimkou nejsou ani situace, kdy stejná osoba bude mít uzavřenou pracovní smlouvu na funkci generálního ředitele a současně bude pobírat odměnu z titulu smlouvy o výkonu funkce jako člena SO. Při definování podmínek vzniku odpovědnosti za škodu bude tak nutné rozlišit o porušení jaké povinnosti se jednalo.
Škoda u zaměstnance je nadále limitována 4,5násobkem průměrného měsíčního výdělku před porušení povinnosti (nejedná-li se o škodu způsobenou úmyslně nebo v opilosti, kde se zákonná limitace výše škody neuplatní), kdy škodu takto postihovaný zaměstnanec musí způsobit zaviněným porušením povinnosti a toto zavinění musí zaměstnavatel u soudu v případě sporu prokázat.
Bude-li způsobená škoda souviset s plněním povinností člena SO, plně se uplatní vše uvedené pod písmenem a) tohoto článku. Pro případ, že by někdo nahradil smlouvu o výkonu funkce zaměstnaneckou smlouvou, s velkou pravděpodobností by soud takovou smlouvu prohlásil za neplatnou a jednání osoby překvalifikovat jako jednání člena SO se všemi právními důsledky [tzn. s aplikací podmínek a sankcí ad. A)].
C) Manažer
Představme si manažera, externího poradce se specializací na oddlužení korporace, jehož úkolem bude tuto ekonomicky oživit a vyhnout se tak úpadku. S korporací bude mít uzavřenou smlouvu o ekonomickém poradenství (například). Jeho funkce by měla být dočasná a ze smlouvy musí vyplývat, že se jedná o externího poradce, jinak bychom mohli obcházet zákon a naplnit podmínky nelegálního zaměstnávání.
Uvedený poradce nebude v rozsahu své odpovědnosti omezen podmínkami zákoníku práce, jeho odpovědnost budeme hledat v ustanoveních OZ. Bude pro korporaci obdobným smluvním partnerem jako např. zhotovitel stavby nebo daňový poradce.
Součástí návrhu smlouvy o ekonomickém poradenství může být ustanovení o omezení výše nároku poškozené korporace na náhradu škody proti poradci, nesmí se ale jednat o škodu způsobenou úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Jakožto kvalifikovaná osoba bude uvedený manažer odpovídat mimo jiné i za škodlivou radu či nesprávnou informaci, kterou poskytl za odměnu v rozsahu svých odborných znalostí. Za vzniklou škodu nebude odpovídat pouze prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti bránili mimořádné, nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky vzniklé nezávisle na jeho vůli (což v situaci poskytnuté odborné rady a informace nebude příliš časté a jednoduché).
Pro minimalizaci rizika vzniku škody, její výše a následného negativního zásahu do majetku člena SO z titulu jeho odpovědnosti, lze doporučit střídmé manažerské rozhodování na základě ověřených informací, zaměstnávat spolehlivé odborníky, sledovat legislativní změny, pojistit se a řádně archivovat všechny důležité dokumenty, emaily, názory a stanoviska k pozdějšímu případnému prokázání jednání člena SO s péčí řádného hospodáře.
Diskuze k článku ()