Každý subjekt údajů má právo kdykoli odvolat svůj souhlas se zpracováním osobních údajů, jedná-li se tedy o zpracování osobních údajů, které podle Nařízení podléhá souhlasu - s tím, že správce je povinen poučit subjekt údajů již v okamžiku získání souhlasu, že je tento souhlas kdykoli odvolatelný.

Pokud se tedy subjekt údajů rozhodne svůj souhlas odvolat, je správce povinen na toto odvolání bez zbytečného odkladu reagovat - a zpracování ukončit (vycházíme-li z výslovného znění Nařízení, které uvádí, že za zákonné zpracování osobních údajů se považuje zpracování činěné na základě souhlasu až do jeho odvolání, resp. do uplynutí doby, na kterou byl souhlas udělen).

V případě, že subjekt údajů - zaměstnanec odvolal svůj souhlas s použitím jeho fotografie pro propagační účely vaší společnosti, pak je třeba toto respektovat a nadále tak již nešířit fotografie (a případné jiné audiovizuální záznamy) zachycující zaměstnance.

Tímto postupem ale mohou stejně jako ve vašem případě vzniknout nedůvodné vysoké náklady spojené nejen se stažením části (někdy dokonce i celé) PR kampaně společnosti, ale také náklady na úpravy (příp. vytvoření nové) kampaně - podle mého názoru lze pak tyto náklady považovat za náklady vynaložené v příčinné souvislosti s odvoláním souhlasu dotčeného zaměstnance a z pohledu vaší společnosti se tak jedná o újmu vzniklou v příčinné souvislosti s odvoláním souhlasu.

Je zřejmé, že pokud by k tomu měl zaměstnanec (či jakýkoli jiný subjekt údajů) důvod spočívající například v porušení jeho soukromí, vysílání difamující zprávy, zásahu do cti nebo jiném porušení osobnostních práv, nebylo by možné spravedlivě požadovat po zaměstnanci (jiném subjektu údajů), aby i nadále souhlasil se zpracováním osobních údajů - a odvolání souhlasu v těchto případech by tak bylo možné považovat jen za uplatnění řádných práv zaměstnance spojených se zpracováním jeho osobních údajů.

Pokud by ale nebyl dán žádný ospravedlnitelný důvod a zaměstnanec (nebo obecně kterýkoli subjekt údajů) by přesto odvolal svůj souhlas, na což by správce mohl reagovat podle Nařízení jen ukončením zpracování osobních údajů (vyžadujících souhlas), mohl by se správce dle mého názoru domáhat v této souvislosti náhrady újmy vzniklé správci okamžitým ukončením zpracování (například podílem na nákladech vynaložených na PR kampaň správce).

V této souvislosti ale doporučuji spíše předem informovat zaměstnance (kterýkoli jiný subjekt údajů) na aspekty spojené se získáním souhlasu - tedy nejen, že souhlas je dobrovolný a kdykoli odvolatelný, ale také, že nedůvodné odvolání souhlasu podle veřejnoprávních norem může být spojeno s požadavkem na náhradu újmy podle soukromoprávních norem.