Judikatura ve věcech místního referenda se dne 4. srpna 2022 rozrostla o rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. Ars 1/2022-30, který se vyjadřuje k náležitostem podpisového archu, konkrétně k otázce, zda mohou být údaje o podepisujících předtištěné.
V dané věci může být zajímavý i předchozí vývoj, kdy obec trvala na odstranění vad doplněním odhadu nákladů na realizaci. S tímto požadavkem ovšem narazila u krajského soudu, který připomenul judikát Ars 4/2015, podle něhož odhad nákladů nemusí zahrnovat náklady, které jsou nejednoznačné, nepřímé, hypotetické, spekulativní či podmíněné přistoupením dalších okolností. V dané věci postačilo, že navrhovatel referenda v odůvodnění zmínil možné požadavky soukromé společnosti z uzavřené smlouvy o spolupráci s obcí a nastínil možné řešení. Nebylo možné po něm požadovat konkrétní vyčíslení náhrady škody, kterou bude společnost požadovat.
Krajskému soudu se ale nelíbilo předtištění údajů (jméno, příjmení, datum narození, adresa) na podpisovém archu, jelikož zákon o místním referendu v § 11 odst. 2 uvádí, že tyto údaje „uvede“ osoba podporující konání referenda. Naopak Nejvyšší správní soud v aktuálním rozhodnutí poukazuje na to, že pouze u podpisu je výslovně uvedeno, že musí být vlastnoruční. Tento závěr soud vztahuje také na podpisové archy podle zákona o právu petičním, zákona o politických stranách a zákona o volbě prezidenta republiky, kde je také uveden pouze požadavek vlastnoručního podpisu. Identifikační údaje ve všech těchto případech nemusí podepisující osoby vlastnoručně vyplňovat.
Diskuze k článku ()