Úvodem bych Vám tak chtěl všem poděkovat za Vaše obětavé nasazení (nejen) v posledních dnech.
Bezpečnost práce - základní povinnosti
V současné době chybí ochranné pomůcky po celém světe. Zdravotničtí pracovníci patří mezi ty, kteří v boji s nákazou stojí v tzv. „první linii“. Lékárníci, na které se často nejen v médiích zapomíná, nevyjímaje. Jaké povinnosti má v takové situaci zaměstnavatel? Je zaměstnanec přijatá opatření povinen dodržovat?
Podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „zákoník práce“) je obecně zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Zaměstnavatel tak musí zhodnotit rizika, která nejen v současné době jsou v lékárnách poměrně rozsáhlá.
K povinnostem provozovatelů lékáren pak patří analýzy potenciálních rizik, stanovení preventivních opatření, zpracování dokumentace bezpečnosti práce, školení zaměstnanců či zajištění ochranných pracovních prostředků.
Dohled nad dodržováním těchto povinností zaměstnavatele je nedílnou součástí náplně vedoucího zaměstnance, v případě lékáren tak vedoucího lékárníka. Náklady na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci je povinen hradit zaměstnavatel. Tyto náklady nesmějí být přenášeny, přímo ani nepřímo, na zaměstnance.
Činnost zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci není jednorázová, neboť zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Tato opatření mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
V současné době je tak nezbytné, aby provozovatel lékárny zajistil dostatek ochranných pomůcek. Opačný postup by mohl vést k sankci a uplatnění dále uvedeného práva zaměstnanců. Ze strany zaměstnavatele je vhodné také informovat pacienty, a to o všech opatřeních, které lékárna přijala za účelem snížení rizika nákazy. Takovým opatřením může být např. střídání směn zaměstnanců, rozdělených na skupiny tak, aby vzájemně nepřicházeli do styku, snížení počtu pacientů v prostorách lékárny, dodržování povinného rozestupu, upřednostnění bezkontaktních plateb či povinné nošení roušek (jež je povinné celoplošně).
Povinnosti nedopadají pouze na zaměstnavatele, ale také na zaměstnance lékáren – farmaceuty, farmaceutické asistenty a sanitáře. Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností na svou vlastní bezpečnost, na své zdraví i bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání (kolegové v práci, pacienti v lékárně, dodavatelé léčivých přípravků do lékáren apod.). Každý tak musí myslet nejen na své zdraví, ale i zdraví svých spolupracovníků a pacientů.
Znalost základních povinností vyplývajících z právních předpisů a požadavků zaměstnavatele je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen účastnit se nezbytných školení, dodržovat právní předpisy, vnitřní předpisy a pokyny a pracovní postupy zaměstnavatele. Mezi tyto povinností patří také povinnost používat osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení. Další povinností lékárníka, která je v současné situaci klíčovou pro chod lékárny, je povinnost oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují bezpečnost práce (nedostatečné zabezpečení, nedostatek ochranných pomůcek apod.). Nesplnění těchto povinností ze strany zaměstnance by v některých případech mohlo vést ke zrušení pracovního poměru pro hrubé porušení pracovní kázně.
Co však dělat v případě, kdy zaměstnavatel tyto ochranné pomůcky nezajistí? Zákoník práce umožňuje zaměstnanci, který se domnívá, že zaměstnavatel svou povinnost při ochraně zdraví na pracovišti nesplnil, odmítnout výkon práce, o níž má důvodné podezření, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví. Vždy bude nutné posoudit adekvátnost takového jednání a naplnění zákonem předpokládané důvodnosti a bezprostřednosti ohrožení.
Odmítnutí ze strany zaměstnance není možné posuzovat jako nesplnění povinností zaměstnance. Pokud by zaměstnavatel nutil k práci zaměstnance i přes toto odmítnutí, vystavuje se riziku sankce až do výše 1.000.000 Kč. Naopak, zjevné zneužití práva odmítnou výkon práce, kdy obava z nebezpečí nebude vzhledem k okolnostem v místě, čase a způsobu práce důvodná, není zákoníkem práce chráněno.
V souvislosti s šířením tzv. koronaviru (Covid-19) je vhodné, aby zaměstnavatel své zaměstnance důsledně proškolil o rizicích a předcházení šíření této epidemie na pracovišti. V lékárnách dochází k pohybu velkého počtu lidí, v posledních týdnech počty osob navíc skokově narůstají. Lékárníci by tak měli co nejvíce předcházet dalšímu šíření nemoci.
Bezpečnost práce - zaměstnanci a COVD-19
V souvislosti s plněním výše uvedených pravidel k zajištění ochrany bezpečí a zdraví na pracovišti vyvstává otázka k povinnosti zaměstnanců sdělovat určité informace zaměstnavateli. Obecně není zaměstnanec povinen hlásit svému zaměstnavateli místo dovolené, kterou čerpá. Dále není zaměstnanec povinen hlásit s kým se setkal či jakých událostí se zúčastnil.
Při současné pandemii může však být situace odlišná. Zaměstnanec by měl, s ohledem na zajištění ochrany bezpečí a zdraví na pracovišti, zaměstnavateli nahlásit bez zbytečného odkladu informaci o tom, že se pohyboval v zemi či místě nákazy (rizikové oblasti), případě o tom, že se pohyboval v okruhu osob, u nichž bylo testováním prokázáno nakažení virem Covid-19.
Zaměstnavatel by měl dále informovat zaměstnance o tom, že má kontaktovat svého praktického lékaře. Ten, podle dané situace, rozhodne o tom, zda bude příslušný zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, popřípadě mu bude nařízena karanténa.
Co však dělat, pokud praktický lékař o tomto nerozhodne a zaměstnavatel má i nadále určité obavy o to, zda nemůže dojít k nákaze ostatních spolupracovníků? Práce z domu, tzv. home office, nepřipadá v lékárnách v úvahu. Čerpání dovolené bylo po dobu této pandemie zdravotníkům zakázáno. Po domluvě se zaměstnavatelem může zaměstnanec čerpat náhradní volno za dřívější odpracované přesčasy či neplacené volno.
Zaměstnavatel dále může v rámci harmonogramu směn vhodně upravit směny zaměstnance a přesunout je např. na konec měsíce. To však může učinit pouze 14 dnů dopředu, nedohodne-li se se zaměstnancem jinak.
V případě, kdy se zaměstnavatel rozhodne nepřidělovat práci zaměstnanci i přes to, že je zaměstnanec k práci připraven (s ohledem na obavy z výše uvedeného), jedná se o překážku na straně zaměstnavatele. V této situaci náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Bezpečnost práce - skladování
Součástí správné praxe provozovatelů z hlediska bezpečnosti práce je také správné skladování a dodržování základních zásad v této oblasti.
V praxi si nelze představit lékárnu bez řádně vedeného skladu léčivých přípravků. Bezpečnost práce v oblasti lékáren podléhá přísným pravidlům. V lékárnách, stejně jako v ostatních zdravotnických zařízeních, platí vysoký stupeň hygieny a čistoty.
Do skladu lékárny platí přísný zákaz vstupu všem nepovolaným osobám. Tato restrikce je odůvodněna jednak ochranou veřejného zdraví před případným zcizením látek, jednak ochranou osobních údajů, neboť lékárny zpracovávají značné množství osobních údajů svých pacientů, které mají citlivou povahu. Ve skladu lékáren se tak mohou nacházet recepty pacientů k vychystání či objednání.
Závazná pravidla upravují také samotné skladování. Sklady lékáren musí ponechávat průchozí veškeré uličky a přístupy. V uličkách by se tak, s ohledem na bezpečnost práce, neměly nacházet např. krabice s novým zbožím před jeho kontrolou a zařazením v rámci skladu. Vodítkem správného skladování a udržování průchozích cest by měly být také podlahové čáry vymezující prostor pro skladování.
Určité léčivé přípravky vyžadují speciální zacházení v rámci skladování. Skleněné předměty či hořlavé kapaliny musí být skladovány tak, aby byla zajištěna ochrana zdraví všech zaměstnanců (maximální objem obalů apod.). Vysoce toxické a jiné nebezpečné chemické látky, stejně jako omamné a psychotropní látky, musí být skladovány odděleně, a to v samostatných a uzamykatelných skříních se zabezpečením proti odcizení.
Je potřebné, aby zaměstnavatel zaměstnance o všech podmínkách a pravidlech skladování informoval a řádně je poučil. Seznámení se s vnitřním předpisem v této oblasti je z hlediska správné lékárenské praxe základem.
Závěr
Bezpečnost práce a ochrana zdraví na pracovišti patří mezi základní povinnosti každého zaměstnavatele. V každém konkrétním případě záleží na rizicích, které s sebou výkon určitého povolání přináší. Tato rizika musí zaměstnavatel vyhodnocovat, předcházet jim a v případě jejich vzniku je odstraňovat. Lékárny, stejně jako jiná zdravotnická zařízení, patří k rizikovým pracovištím. S ohledem na to jsou tak na provozovatele lékáren (zaměstnavatele) kladeny větší nároky na zajištění bezpečnosti.
Tyto povinnosti se projevují také v současné době masivního šíření virů a nemocí. Lékárníci a farmaceutičtí asistenti přicházejí do styku s velkým počtem potenciálně infikovaných pacientů. Řada lidí do lékárny zavítá ještě před tím, než kontaktuje svého lékaře a snaží se s nemocí „vyrovnat po svém“. Tato skutečnost přináší další rizika. Zaměstnavatel tak musí své zaměstnance chránit.
Nedílnou součástí povinností zaměstnavatele je řádně vybavit zaměstnance ochrannými pracovními pomůckami (roušky, respirátory, ochranné štíty, jednorázové rukavice apod.). Nedostatek ochranných pomůcek může vést k odmítnutí výkonu práce na pracovišti ze strany zaměstnanců, ve kterých tato situace vzbudí obavu o bezpečnost takové práce. Je samozřejmé, že výkon lékárenského povolání s sebou určitá rizika nese a nelze je zcela odstranit, je však potřebné je v co nejvyšší míře minimalizovat.
Povinností zaměstnanců je ochranné pracovní pomůcky využívat. Je sice pravdou, že celodenní nošení roušky či respirátoru nemusí být příjemné, je však s ohledem na bezpečnost práce nezbytné.
Z pohledu bezpečnosti práce je dále potřebné správně skladovat léčivé přípravky. Právní řád stanovuje pravidla jak pro ukládání věcí do regálů či prostor průchodů a uliček, tak na čistotu apod. Nedílnou součástí bezpečnosti práce je také dodržování požárních a dalších předpisů. Po administrativní stránce je nezbytné vést řádnou dokumentaci, včetně vnitřních předpisů či pravidelných školení zaměstnanců.
ZDROJE
Informace uvedené v článku odpovídají stavu k 3. 4. 2020
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek BOZP.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
Vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.
Vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci.
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech).
Diskuze k článku ()